Před časem jsem se v podobném článku na toto téma tázal čtenářů. Několik ohlasů se objevilo. Jelikož je teď na Filokartii.Com více možností ohledně větší návštěvnosti a možnosti diskuze, využívám toho a znovu se k tomuto tématu vracím.
Zabýval jsem se otázkou vydáváním periodického zpravodaje nebo drobného časopisu o pohlednicích. Sice vychází Filokartie od KSP, ale zdá se mi, že je to stále nedostačující a že sběratelé pohlednic volají po něčem větším. Je tomu opravdu tak? Snažíme se s Filokartií více spolupracovat a možná se domluvíme. Byl bych pro to, aby se časopis rozšířil o více stran a stal se rozsáhlejším. Dnešní podoba se mi zdá sice obsahově zajímavá, ale polygraficky již méně lákavá. Určitě by si filokartisté zasloužili více, nemyslíte? Pokud by vznikl nový časopis (nemusel by zrovna konkurovat zmíněné Filokartii), kdo by tuto myšlenku podpořil obsahově? Redaktoři Filokartie.Com?
Dále se zarážím nad tím, že filokartisté nemají žádný svaz. Když ho mají filatelisté i filumenisté, myslím si, že filokartisté by si ho zasloužili. Kdo jiný by měl hájit jejich zájmy? Kdo z Vás by podpořil tuto myšlenku? Svaz by se měl starat o propagaci filokartie a to hlavně u mládeže. Tím předkládám další myšlenku: existují vůbec kroužky mladých sběratelů pohlednic? Pokud ano, tak jeden nebo dva. A zde bych viděl příležitost uplatnit nadšené sběratele k zakládání nových kroužků mladých filokartistů. Svaz by se měl starat i o publikační potřebu členů (předkládání článků a informací - například v již zmíněném časopisu) a hlavně o pořádání výstav pohlednic. Kdo z Vás by tyto myšlenky podpořil? Vítám diskusi nad tímto zamyšlením.
Komentáře
Čím podpořit sběratelství pohlednic - Filokartií?
Rád bych reagoval na tento podnětný článek - díky za něj. Jen nevím, jak to, co mě při jeho četbě napadá, formulovat. Přesto se pokusím - omlouvám se, pokud se Vám bude moje reakce zdát neobratně formulovaná.
Domnívám se, že otázky, o kterých se v článku píše, tj. celostátní organizace a časopis, spolu dost úzce souvisí. Filokartistických klubů, resp. sekcí v rámci obecně sběratelských klubů, zřejmě není mnoho. A přinejmenším část z nich působí víceméně celostátně - a taky vydává svůj časopis či zpravodaj. Za posledního půl roku se ve Filokartii psalo o čtyřech klubech, a uvedená charakteristika platí přinejmenším o třech - KSK Praha, KSP Orbis Pictus Brno a Klubu sběratelek pohlednic koní a psů; ten podle informací v článku (http://www.filokartie.com/?cla=92) pracuje víceméně korespondenčně. Takové kluby fungují jako svého druhu "malý svaz". Snad jen JKS Tábor sdružuje členy hlavně z Tábora a okolí.
Naopak v mnoha regionech zřejmě kluby neexistují. Není mi například známo, že by takový klub fungoval u nás v Olomouci. Pokud ano, není rozhodně aktivní na veřejnosti - nepořádá výstavy, burzy, náborové nebo propagační akce. V menších městech asi nebude situace lepší.
Možná by nebylo od věci, kdyby se Filokartie.com pokusila "zmapovat" filokartistické kluby na našem území - informovat o jejich činnosti, přinést základní údaje (kontaktní adresu apod.), případně vytvořit zvláštní rubriku zpráv z klubů. Třeba se pak okolo ní vytvoří zárodek nějaké celostátní organizace. Otázkou ovšem je, jestli kluby, resp. jejich členové, budou mít potřebu takovou organizaci vytvořit. Jaké jejich zájmy by měla zastupovat? Je zřejmé, že existence celostátní organizace by si vyžádala sice možná minimální, ale přece jen agendu. Znamenalo by to nějaké celostátní grémium ("sjezd"), řídící orgán ("ústřední výbor"), sekretariát, ... - a tedy i členské příspěvky. Za ně je členům nutné nabídnout něco, o co mají zájem.
Vydávat celostátní časopis by bylo velice záslužné, ale zřejmě nemá cenu pouštět se do toho bez spolupráce aspoň s jedním dnes existujícím klubovým časopisem. Ideální by samozřejmě bylo spojit síly členů všech klubů a vydávat jedno celostátní periodikum s tím, že dnešní časopisy by se staly klubovými zpravodaji bez vyšších ambicí. Měly by ale o to kluby zájem?
Pokud dojde k užší spolupráci Filokartie.com s některým tištěným časopisem (nebo více časopisy), mohlo by to prospět oběma stranám. Klubové časopisy mají zřejmě silnější autorské zázemí, internet zase může nabídnout rychlost a možnost informovat čtenáře, ke kterým by se tištěný časopis jinak nedostal.
Přátelé, kdo víte o nějakém filokartistickém klubu nebo spolku, napište - třeba tím pomůžete někomu, kdo by se rád přihlásil, ale neví, kam. A možná by taky mohla Filokartie.com pomoci ještě v jedné věci: okolo ní vznikla sice malá, ale poměrně aktivní skupinka lidí - co kdybyste se pokusili tuto skupinku trochu "formalizovat" a vytvořit základy nějakého "korespondenčního klubu osamělých filokartistů"? Ten by mohl sdružovat ty, kdo se pohybují na internetu, ale z různých důvodů jim nevyhovuje stát se členem žádného ze stávajících klubů.
Omluva
Zdá se, že napsat text v Poznámkovém bloku, "vystřihnout" jej a vložit do okna pro komentář nebyl dobrý nápad - ztratilo se veškeré formátování. A to jsem mezi odstavci původně ponechal volné řádky...
ok
Děkuji za reákci. Už jsem si myslel že si tento článek snad nikdo nepřečetl. Snad už nějaký čtenáře máme věřím že přibudou další názory. ČSF jako zkratka pro český svaz filokártistů by se měl samozřejmě scházet například jednou do roka na nějaké valné hromadě nebo na nějakém setkání a volit své zástupce a vedoucí. Měl by se starat o mladé sběratele. Propagovat filokartii jako zajímavé sběratelství na veřejnosti. Podporovat výstavy pohlednic. Zkusit vytvořit i nějaký hodnocení výstavních exponátů pohlednic - nebo přímo celých expozic což by zvýšilo možná i počet zájemců o vystavování svých pohlednic. Soustřeďovat se na publikační a informační podporů členů. Podporovat a spolupracovat s publicisty, kteří vydávají knížky o pohlednicích. Například p. Maloušek teď připravuje velmi zajímavou knížku a byl velký problém se sehnáním potřebných financí u vydavatele. Jak ČSF financovat? Ze začátku by to bylo velmi složité. Kolik lidí by o členství mělo zájem? Kdo by to celé organizoval? Je s tím spousty starostí a máme určitě všichni spousty otázek, ale pokud by se časem něco podobného povedlo bylo by to určitě přínosné. Dáme této myšlence čas třeba trošku vyzraje.
Klub
Bylo by to hezké. Ale? Byl by opravdu zájem od velkých klubů jako KSK či JKS spadnout pod křídla něčeho nového?
Oni pracují na základě velké organizace sběratelů rozčleněné na sekce. Neznám žádné kluby sběratelů ani malé v okolí. Maximálně klub filokartie - těch je asi všude dost.
Když tyhle stránky začínaly ještě pod starým označením a s jinými lidmi, byl zde seznam filokartistů. Co kdyby se oprášil a těchto lidí se někdo optal, zda by byli ochotni investovat do nového klubu filokartie.
Za první příspěvky by se mohlo nechat vytisknout pár pohlednic jako pozvánek a vstupenek na ustanovující sjezd a výstavu a burzu a ... v jednom. Co vy na to, páni konšelé?
Zamyšlení nad mrtvolností v naší zemi
Přesně jak píše pan Homola.
Bylo by potřeba nějak to celé filokartistické hnutí spojit a zorganizovat.Vždyť jak špatně se lidé o sobě dozvídají bez nějakého systematického sdružování a informací - bez seznamů a informací o filokartistech a jejich zaměřeních.Já například abych pohledal sběratele gramofonových pohlednic, tzv fonopohlednic.Mám jich spoustu a hlavně polských.Má to jeden problém - sběratele abych pohleda....
Je to obecně problém našeho národa - spojujeme se a organizujeme sami od sebe zpravidla až v nouzi veliké a taková spolupráce jako je vidět u vietnamských nebo romských spoluobčanů, abychom hledali dalekohledem.
Jo můžeme se od nich v tomto směru ještě hodně co učit... Proto jasná a přehledná organizace je to, co by filokartie potřebovala.Všechno mi připadá roztříštěné a nesilné ...Ať žije filokartie - ale všeho s mírou... a jsou i důležitější věci :-))
...a české specifikum...
Milí přátelé, snad svým příspěvkem nepíchnu do vosího hnízda a nebudu ubodán z vlastních řad. Mladí sběratelé vznikají náhodou. Je to otázka vlastních dispozic, nikoliv klubu a organizace. A kdyby: Nejen ve filokartii, celkově v nějakém oboru je nesmyslně cítít jistá česká malost, nebojím se napsat "zaprděnost", kdy se zkušený a znalý pan XY (dejme tomu, dosaďme ci kohokoliv) obává podělit se o informace, neřku-li o přebytky ze sbírky (nebo často jen shromaždiště v krabici), neboť ON tomu rozumí a má ZÁSLUHY a ať se každý proseká tímtež. A přece nebude podporovat někoho, kdo třeba jednou bude mít větší sbírku než on a nedej bože vstoupí do povědomí obce sběratelské nebo uspořádá výstavu atd... Proč se tedy spojovat??? Burzy a výměnná setkání se uskutečňují za účelem shánění toho, co mi chybí. Ale informace? Tak to ne... To prrr.. Ty si pan XY raději nechá doma. Pak je to otázka egoistického nazírání na okolí "malosběratelské", jsi začátečník? Tak si počkej. Nemáš ve sbírce skvosty za mnohoset korun? Tak mlč... Ty na to nemáš dost peněz? Tak co se mezi NÁS tlačíš??!! Podobní znalci mnoho začínajících zájemců o jakýkoliv obor odradí a odstaví. Toť mé zkušenosti. Sáhněme si do paměti a zkušeností...
názor
Nemyslím si, že všichni jsou takový. Kdyby si každý škudlil jen na svém písečku nebyl by tu například ani tento informační portál pro sběratele pohlednic. Dalších takových příkladů je více. Jsou sběratelé, kteří mají různé povahy a proto škatulkování nemá smysl. Někdo chce mít třeba svého nástupce a pokračovatelé. Jiný rád soutěží a jde mu jen o to mít nejlepší sbírku. O tom, ale to pravé sběratelství není. Je to o lidech a ty jsou různý...
Pěkně a myslím i pravdivě napsáno.
Mám dva komentáře:
1) Není to až tak moc zlé, občas se najde někdo, kdo nezištně věnuje/pošle něco co sám nepotřebuje. Jako reakci na můj článek v klubovém časopisu KSK Sběratel mi jeden hodný sběratekl zaslal 4 pohlednice vrtulníků. Měl jsem moc velkou radost a trochu mě to navnadilo k další práci. Dovětek: A abych měl čisté svědomí, poslal jsem tento týden cca 15 propisovaček jinému sběrateli do jeho sbírky.
2) Trochu mě mate ten postřeh, že "když nemáš pohlednici za pár stokorun, nehrň se mezi nás". Pamatuji si vlastní příběh asi 2 roky zpět, kdy jsem se na burze bavil s někým o mé sbírce a že jsem cca 2000 pohledů dokázal dát dohromady za cca 4 roky. A dostal jsem slovně za uši, že nejsem žádný sběratel a že mám jen peníze. No nevím jak vy, já na burzách neviděl nikoho, kdo by něco měnil, vše se jen prodávalo. Narozdíl od mých virtuálních přátel v zahraničí, se kterými se mi výměny daří. A snad jen doplním, že sice jsem do toho něco investoval, ale žádné obrovské sumy - snažím se jen výhodn sehnat to, co můžu s někým vyměnit.
Snad nakonec - letos jsem si na Sběrateli připadal jak v jiném světě - ceny šly příšerně nahoru, nakonec mě zachránil německý prodejce, u kterého jsem si ty svoje vrtulníky koupil levněji, než u českých prodejců.
pěkně pomalu...
Díky přátelé, že jste mne jen nepohanili za názor. Píši v podstatě jen to, s čím jsem se setkal. K bodu 2. - myšleno v podstatě tak, jak jste to popsal sám. Ceny šly tak nekulturně nahoru, že pohlednice, kterých koluje po prodejcích mnoho kusů, se vyšplhaly mezi originální fotografie lepších fotografů - a to se na mne nezlobte, tuto hodnotu nemají... Nevím, jak Vy s vrtulníky a konkurencí (či kolegialitou), avšak u staršího místopisu (tzv. malý formát do r.1950 ;-) je zájemců o stejnou oblast dost a dost a prodejci (nebojím se je nenazývat sběratelé - že), reagují jak reagují. Vskutku tomu tržně napomáhají aukční servery a to tak kvalitně, že se sběratelská vášeň dostává do roviny s kluby golfu :-)
Ale nemyslím, že špatní jsou všichni, to jistě ne. Asi bychom si tady nemohli ani pěkně popovídat. Tak tedy - neberme sbírky a život tak vážně, stejně z něj nevyvázneme živí :-)
a ještě...
A ještě si dovolím - jsou sběratelé, kteří mi ochotně poskytli sken nebo foto pohlednice, o které jsem je požádal, neboť jsem jaksi usoudil, že přes jejich nabízenou cenu není vhodné přehazovat. Tak před těmi několika klobouk dolů a díky.