Mám rád dynamické pohlednice. Ptáte se, o čem to mluvím? Tak jsem si totiž pojmenoval pohlednice zachycující osoby a věci v pohybu. Na rozdíl od statických pohlednic, které mi připadají němé, neživé.
Zkusme se podívat na přiložené ukázky. Co tomu říkáte? Mám pravdu?
Pouliční ruch kolem tramvajové zastávky (obr.1), život v námořním přístavu (obr.2), a mnohé další náměty, to vše ve mne vyvolává dojem, že obraz pohlednice žije, je dynamický. Takové pohlednice mám rád.
Naopak nezdají se vám smutné pohlednice, na kterých nenacházíme náznak pohybu? Jsou to podle mne dokumentární, věrná zobrazení, bez potřeby nějakého děje (obr.3 a obr.4). Něco jako například obrázky z knihy o architektuře. Zajisté, splňují svůj účel. Určitě, měly a mají svůj smysl. Díky nim se po desetiletích dozvídáme, jak ta vesnice, městečko, náměstí či ulice vypadaly. Tyto pohlednice se mi jeví statické, proto je do této mé pomyslné kategorie zařazuji.
Zkušení sběratelé, laskavě mne opravte, pokud již existují ustálené výrazy pro mnou vyslovené pojmy statická a dynamická pohlednice.




Komentáře
Dobrý nápad....
Blahopřeji k novým názvům, moc se mi líbí a myslím si, že takové rozdělení neexistuje. Já těm dynamickým říkám živé,samozřejmě je preferuji, pokud mám možnost výběru a vím, že většina sběratelů jsou na tom stejně. Děkuji a budu zvědavá společně s Vámi na další názory našich kolegů!
typy pohlednic
Díky za zajímavý názor. Souhlasím s paní Květou ohledně "živých" pohlednic, myslím , že je to už víceméně ustálený výraz pro ty "dynamické". Setkáváme se s tím např. na aukcích, kde je ona pohlednice nazvána většinou jako : "město-život nebo živá" a dalo by se říci, že je to už filokartistická hantýrka. Já také dávám takovým pohlednicím přednost, vidíte na nich nejen proměnu staveb, ale i odívání ( např. na přelomu století nebyl jediný člověk na promenádě bez pokrývky hlavy) a třeba i pracovních postupů (takového metaře už dnes naspatříte). Těším se na další vaše zajímavé články.
Dynamické pohlednice
Já mám s dynamickými pohlednicemi trochu, zejména v případě Karlových Varů, problém.
1) na starších pohlednicích je stejná obsluha vřídla, ale autor pohlednice občas trochu pozměnil skupinku přítomných lázeňských hostů
2) na novějších (velký formát) není zaznamenám pohyb osob, ale značný "pohyb" je možné pozorovat u mraků, které jsou pokaždé jiné
3) u pohlednic karlovarských Lázní I. lze třeba zase pozorovat určitou "dynamiku" u parkujících automobilů - některá odjela, jiná přijela
Ale vážně - každá pohlednice má své kouzlo a vypovídá o době, ve které byla pořízena. A to i v případě nejnovějších, na kterých lze vystopovat počátek digitální úpravy, která nahrazuje starší techniky. Třídění na dynamické a statické nepoužíváma, ale to je volba každého sběratele.