"Tam, kde z života se těší každý tvor v tom světa ráji, tam se nikdo neprohřeší, když miluje v květném máji!",čteme na malém dopisním lístku ...

Ach máj ... Měsíc tak toužebně očekávaný a opěvovaný, máj - měsíc, ve kterém příroda šílí a láska kvete.

Prostě: máj - lásky čas ...

Je zde a jako po desítky let i dnes nás proměňuje v malíře, hudební skladatele a básníky, v lidi usměvavé, shovívavé, optimistické, plné elánu a životních plánů. Spolu s přírodou, která začíná hýřit barvami, chci dnes přispět k májové náladě ukázkou pohlednic z počátku minulého století. Že měsíc máj - lásky čas - je stále stejný, potvrzuje jejich věčně živé obrazové poselství i slova, která jsou přitištěna vydavatelem k obrázku a doplněna krásným rukopisným písmem zamilované osoby v místě určeném pro text. Krásné vyznání a pravopis nás sice trošku svádí k pousmání, když čteme, že "Slovutné a velectěné slečně Anince vroucí polibek zasílá navždy její milující František", ale co na tom? Taková byla doba a ti dva se určitě měli moc rádi. Určitě stejně jako dnešní generace. Ale kdo z nás si nechá na památku telefonát nebo SMS-ku? Někdy jim závidím a chtěla bych ten čas zažít ... V odpolední poště dostat líbezný pohlední lístek s láskyplnými slovíčky a s kratičkým "v šest večer u Máchy" a potom se poklidně a bezpečně procházet po Petříně, kdy hrdliččin hlas ku lásce by zval ... Že by nás bylo víc? Jen se nestyďte a přiznejte si to!

Ale vraťme se k nostalgickým obrázkům a podívejme se, jak prožívali tento krásný měsíc naši předkové. Májové pohlednice se sice často prolínaly s milostnými jako takovými,ale přestože neobsahovaly nám známý Máchův verš, podle razítka zjistíme, že jich bylo nejvíce zasláno právě v květnu.

"Až v srdci Tvém se ozve cos a bude prudce tlouci, pak teprv zvíš a uvěříš v cit lásky všemohoucí", čteme na další pohlednici. Člověk je tvor básnivý a tak se zalíbením přijímaly roztomile se rdící Spanilomyslné a Blahorodé slečny nejrůznější obrázky s veršíky. Pánové si mohli vybírat pohlednice se srdíčky, květinkami a holubičkami, kterými připomínali své lásce, jak ji milují a aby nezapomněla "dnes večer o půl šesté u kostela!" Kupodivu, jak máme zjištěno, ono pozvání bylo doručeno! Tak bleskurychle a spolehlivě pošta fungovala. Byla to doba známkomluvy a květomluvy (dokonce jsem našla v Americe i ovocemluvu), doba, kdy nalepené známky, kupříkladu Franze Josefa, byly dostatečně veliké, aby se vešly pod ně ještě tisíce polibků a pohlazení, protože musely být skryté před paní bytnou nebo milostpaní matinkou.

Všechna milostná poezie, která se na dopisnicích (jak se dříve pohlednicím říkalo) objevovala, nebyla jen od známých básníků - Máchy, Nerudy, Hálka, ale i mnozí lidoví veršotepci nacházeli uplatnění v pohlednicové produkci. Většina veršů byla naivními veršovánkami a milostný ráz často přecházel až v žertovný, kdy obrázek zamilovaného páru na vychýlené lodičce doprovází verš:
"Vlnky vody laškují, větřík loďkou houpá a kdož v ní se milují ty prý láska skoupá".
A nebo v rákosí nad sítí s milenci čteme:
"Však běda! Ouvej! Achich, ach! Již lůžko lásky dělá krach a všechno praská, rozkoš též, což pravdou jest a žádná lež!"
Někdy se objevují teskné rýmy z odloučení a s touhou opětného shledání, jako např.:
"Pěl slavík smutné písničky, když meškali jsme spolu, tak jako by svět celičký o našem věděl bolu!"
Nebo:
"A proto láska štěstí půl a polovic je muka, když musím od Tě odejít, mé srdce pláče, mé srdce puká".

Vydavatelé pohlednic byli i v této námětové skupině vynalézaví a tak na příklad verš "Byl první máj, byl lásky čas" doprovází obrázek z přírody, kde se objímá až šest zamilovaných párů, samozřejmě různě skrytých mezi stromy a podobně. Obrázky byly opět zdobeny nejrůznějším materiálem jako jsou perličky, skleněná drť, korek, textil, vlasy nebo výšivkami, aby se milované osobě co nejvíce zalíbily. Také jejich produkce na přelomu století byla veliká a právem se tomuto období říká "Zlatý věk pohlednic".

Láska ale kvete v každém čase i věku, v každém prostředí, vzniká při různých situacích, je krásná, šťastná i nešťastná, zlobivá, utrápená, řecká, vojenská, humorná a kdoví ještě jaká ... Proto je soubor májových pohlednic pouze jednou z částí sbírky, kterou nazýváme "Milostné pohlednice". Záleží jen na každém jednotlivci, jak si pohlednice roztřídí. Je ale fakt, že všechny milostné pohlednice jsou sběrateli stále vyhledávané a zpestřují každou filokartistickou sbírku. Přibližují zašlé časy našich prababiček a pradědečků, ve kterých i oni byli mladí a kdy i oni museli vyslechnout nejednu výtku na "uvolněné mravy". Jen si přečtěte co říká mladík slečně v krásném dobovém kostýmu:
"Směl bych vám slečno nabídnout svůj průvod?
Já v tajů noce proto mám svůj důvod.
Ty krásné rty chtěl bych Ti zlíbat,
do modrých očí Tvých se dívat!
Že krásná jsi a plná vnad, proto já tolik mám tě rád.
Ó vyslyš moje vroucí přání a přej mi trochu milování!"

A to je již závěr dnešního májového putování i básnění s historickými pohlednicemi. Věřím, že jste se pobavili, třeba i poučili a ostatní snad dopoví obrázky.

Přeji vám milí naši čtenáři hodně lásky a to nejen v krásném máji. Protože bez ní opravdu život není ...