Každou třetí červnovou neděli - letos je to 15.6. - se na americkém kontinentě slaví Fathers Day - Den otců. A nejen zde. Svátek se stal uznávaným v mnoha dalších zemích a pomalu se začíná usazovat a chápat jeho význam i v České republice. Lidé mají na jeho uzákonění různý názor, ale faktem zůstává, že vedle matky i otec hraje v životě dítěte velmi důležitou roli.

Pro chlapce bývá táta vzorem muže, který je statečný, dovedný a pracovitý, protože zabezpečuje rodinu a dívky si zase podle něj vytváří představu svého příštího muže, otce svých dětí. Vím, můžete namítnout, že všechno je často jinak a ženy v dnešní společnosti muže zastanou i v rodině. Ale je to nezdravé a je to vždycky velká škoda, když tatínek dětem chybí. Znám to velice dobře osobně, také z mnoha případů v okolí i ze své praxe v nemocnici.

Nakonec - Den otců - si vymyslela právě žena a to už v roce 1910.

Jmenovala se Sonory Smart Dodd. Když měla 16 roků, ztratila mámu, která zemřela po porodu šestého dítěte. Otec William Smart, farmář ve státu Washington, se rozhodl, že druhou matku svým dětem hledat nebude a zůstal sám. A tak dospívající Sonory musela otci pomáhat a starat se nejen o sourozence, ale i chod domácnosti. Své děti táta miloval, zahrnul je láskou a v rodině panovala úcta a respekt jednoho k druhému a pracovitost. William Smart se musel hodně snažit, aby tak početnou rodinu uživil. Všechny děti vychovával za velikého úsilí a postavil je do života. Proto Sonory od roku 1910, vždy v červnu, na památku otcových narozenin jej s vděčností oslavovala, a to i veřejně. Vyvinula nemalou iniciativu a snahu, aby o důležitosti svátku přesvědčila také vládu, aby svátek uznala i pro všechny ostatní otce. Setkala se však s nepochopením.

Podařilo se to až v roce 1966 díky prezidentovi Lyndovi Johnsonovi. Ten určil Fathers Day jako národní svátek zvláštní deklarací a to každou třetí červencovou neděli. V roce 2004 přidal k tomuto vyhlášení prezident G. W. Bush nařízení (s odvoláním na rezoluci kongresu USA z roku 1972), aby na všech státních budovách v tento den byly vyvěšeny vlajky s hvězdičkami na znamení díků "... za zásluhy otců a za správné vedení dětí, aby byly nezávislé, soucitné a staly se odpovědnými občany ...".

Tolik krátce z minulosti a podle různých pramenů.

A jak se den otců projevuje ve filokartii? Ne velmi výrazně. Speciální nápis "Happy Fathers Day", jak to bývá u jiných blahopřejných pohlednic, jsem zatím nenašla. Jejich existenci však nepopírám, protože je známo, že nápaditost tvůrců pohledních lístků byla a je nevyčerpatelná. V současné době se ke svátkům otců nabízí ve zdejší produkci nepřeberné množství námětů, básníček i kresbiček, ale všechny jsou složené z papírových čtvrtek, různých velikostí i různých tvarů a musí se zasílat v obálkách. Podle dosavadních zkušeností se domnívám, že naši pradědečkové nebo dědečkové dostávali v "Den otců" pohlednice blahopřejné s přitištěným "For my dear Father" nebo "To my Father", případně si děti mohly vybírat k tomuto účelu motivy např. s květinami, auty či různou technikou a nebo jen s prostým slůvkem "Congratulation". Také legračních obrázků s námětem "Muž-manžel-otec" v různých situacích najdeme od počátku minulého století hodně. Ty mohly eventuelně zasílat sestry, tchýně a nebo škodolibé manželky, odmítnuté nebo bývalé lásky ...

Některé pohlednice ze starších dob vám dnes pro radost nabízím. Možná se z nich dokonce i poučíte a třeba osvěžíte tatínkům jejich sváteční den vlastními nápady ...

Závěrem už jen dodatek: nezapomínejte na své tatínky! Nejen v tento den, ale i během roku rádi uslyší vaše uznání, i když to na sobě nedají znát. Neberte jim jejich význam ve svém životě, ať již máte zkušenosti různé. Nikdo není neomylný a ne všechno se i přes dobrý úmysl v životě podaří. A to platí pro výchovu dětí také a i když třeba byla někdy tátova ruka těžší než mámina, mějme je rádi. Přece víme stoprocentně, že bez nich by jsme tu vlastně ani nebyli!

Přeji vám "Šťastný a veselý Den otců!" A vy otcové to s oslavami moc nepřehánějte, ať nedopadnete jako ti na naši ukázce ....